mtbguide.cz

Prestižní závodu horských kol Merida Cyklo Maštale se jel v sobotu 11.6.2016 už po šestnácté. Trasa pohádkovou krajinou Toulovcových Maštalí, v kombinaci s ideálním počasím přilákala tentokrát na start rekordních 1090 bikerů.

Borci z věhlasných stájí se seskupili kdesi hodně vpředu u startovní pásky. Tady na chvostu panuje družná pohoda, většina závodníků tady v týlu, nemá větší ambice, než dojet a pořádně si to dnes užít. Startovní výstřel patrně trefil některý z dešťový mrak nad náměstím, neboť s výstřelem se na peloton začal snášet chladivý deštík. Trať závodu byla pak po celý den vzorně pokropena a prášilo se jen pod koly divokých závodníků na špici. Nejdříve z prosečského náměstí vystřelili vytrvalci na 100 km trať. V zápětí i my, skrumáž sprinterů na 50 km.

DSCF3304

Rozjezd šel trošku ztuha, zvlášť když se zapomenete s foťákem kdesi na chvostu pelotonu. Když už se dav pěkně roztáhl po trati, spojila se na Pasekách trasa hlavního závodu s 20 km fitnes okruhem. Závodníci v dresech s nápisy „Active, Dynamic či Spurt“, rozvážným tempem uhání vstříc dálkám. Hezké je vidět, že právě zde už se nám líhnou i příští generace nadšených minibikerů, zatím ještě na dětských strojích. Tuším, že už za pár dalších ročníků budou nám „velkým“, tihle mrňouskové hezky šlapat na paty.

DSC_0091

reklama kudrna banner

Cyklo Maštale jsou rozhodně jednou z těch rychlejších závodních tratí. Vždyť ti první borci ji doslova obletěli za neuvěřitelných 1:49 h! Důležité však je nezapomenout se v té rychlosti dosyta pokochat. Vždyť průjezd Přírodní rezervací Toulovcovy Maštale, je velmi unikátní podívaná. Je to nespoutaný kraj skalních měst a labyrintů, lesů, luk i hlubokých divokých říčních údolí, kde řádil loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec. Byl to takový ten Jánošíkovský typ. V okolí byl pan Vavřinec znám jako ctihodný muž a šlechtic, který neváhal štědře obdarovat chudé nemalými dary. Ty však získával přepadáním bohatých kupců a své zločinecké nájezdy podnikal dokonce i daleko, u nás na Moravě. Zdejší lidé si samozřejmě zapamatovali jen onu přívětivou a dobráckou tvář svého pána. Jen na skok jsme zavítali do Toulovcových skrýší, neb nebylo času nazbyt. Odsud nám zbývá ještě asi 15 km do Proseče a právě na této části se často láme chleba. Neboť, kdo do toho dal opravdu všechno, začíná právě tady pociťovat první příznaky pivní přitažlivosti. Jasně se mi vybavily kontury cílového Birellu, v mnoha exemplářích.

Ano, do cíle vždy zbývá o jeden kopec víc, než bychom si přáli. Ale průjezd cílovou čárou je vždy tím parádně opojným pocitem, kdy máme dnešní svižnou cyklovyjížďku z krku a pozvolna vstřebáváme ten povznášející pocit vítězství sami nad sebou. Věřím, že podobně to mají jak ti nejmenší „babybikeři“, tak i ti borci, kteří zvládli nelehkou trať na 100 km. Nejhlubší zážitky si však odnášejí, předpokládám, účastnící Pivního maratonu. Tuhle disciplínu velmi obdivuji, vyprovázel jsem na startu těch několik chrabrých bojovníků, s velkým respektem. Doufám, že se všem letošním závodníkům, stejně jako mě, podařilo dorazit z Toulovcova revíru v pořádku do cíle, a to s pořádným úlovkem cyklistických zážitků.

O autorovi Všechny články tohoto autora

Ruda Růžička

Najdete mne zpravidla na akcích z cyklistického soudku. Provedu vás exkluzivními MTB revíry naší planety. Rád se s vámi vypravím i do odlehlých, Bohem zapomenutých krajů. Můžete se mnou nahlédnout za obzory nejvyšších horských sedel světa, stejně jako za hranice svých vlastních dosavadních možností.

Leave a Reply